líčení-Procházka zimou

Smutná zimní krajina,kde smrky zachumlané do zářivě bílé peřiny,proměnili les ve svět ticha.A mé srdce zamrzlo.Sněhové vločky se mi vznášely nad hlavou,avšak mé srdce neobměkčily,ba naopak,ztvrdlo jako kámen.Život řeky ustal a krutá zima zvítězila.Přes chůzi ve větru jdem zahlédla namrzlý třpytivý sníh,byl všude.Silná bouře usilovně drží loňské uschlé listy a nehodlá se jich vzdát.Zastavila jsem se u obřího stromu ,jeho kmen se přizdobil drobnými vločkami,které se slučovaly v neurčitých obrazcích,připomínajících bludičtě.Zima kouzlí na stromech divy,kterých si ani moc nevšímáme.Stála jsem tam dlouho a přemýšlela o tom,jak to tady bude asi vypadat za pár stovek let a řekla jsem si jaká je to škoda,že to nikdy nezjistím.